RECENZE: Potvora – nic pro feministky
Dánové patří k mým nejoblíbenějším filmařům a s každým dalším snímkem se moje láska k téhle severské kinematografii prohlubuje. Což potvrdila také Potvora, která si na paškál bere ožehavé téma vztahu mezi mužem a ženou.
Rasmus a Maria spolu začnou randit po jedné párty společného známého a prvotní flirt rychle nabere obrátky. Maria se nastěhuje do Rasmusova bytu a pomalu si začne ukrajovat z jeho životního prostoru.
Přicházejí situace, které si nejspíš každý z nás v nějaké míře prožil sám a tady jsou vykresleny mimořádně uvěřitelně. Na jednu stranu to sice může vypadat, že Maria je vykreslovaná jako příliš uzurpátorská mrcha a chudáček Rasmus jako neprůbojný sub ňouma, jenže film si nemusí dělat ambice na to, že bude vyváženou učebnicí psychologie. Tvůrci zkrátka k tématu zaujali určitý postoj a ten nám prezentují. Podle mě relativně citlivě, netlačí na pilu a divákovi dávají prostor k zaujetí vlastní pozice. Byť minimálně dva záběry jsou hodně zavádějící ;-)
Krom toho si myslím, že film může fungovat také jako osvěta pro druhou stranu. Ta může ve filmu dostat náhled na různorodé životní situace z trochu jiné perspektivy, což ve výsledku dokáže přinést pozitiva, a proto si myslím, že Potvora má i hlubší přesah, než jen prvoplánově pobavit.
Nepříjemně reálné vykreslení toho, jak nevyváženě také může vypadat vztah dvou lidí. Dánové potvrzují, že vyprávět zkrátka umí.
Čili film, kterej se bude líbit úplně všem a bezesporu se stane klasikou.
Poctivej film, kterej ve vás zanechá pocit příjemně strávenýho času.
ale pořád půjde o dobrou zábavu, navíc řemeslně dobře odvedenou.
Coby film už jde o slabší kousek, na kterým si ale pořád můžete najít pozitiva.
Film dobrej tak na zalepení nudného a deštivého odpoledne. Jinak ztráta času.
když už se to nepodařilo nám.